Závěrečné hodnocení projektu Ježek v kleci, na základě osobních zkušeností týmu koučů ICF
26.3.2012 16:59:05
(autor: ,
přečteno: 437x,
komentářů: 0)
Kategorie: Newslleter 2012/01
Pilotní projekt poskytl jasnější pohled na situaci na středních školách. Měli jsme možnost posoudit přínos zavedení koučovacího přístupu na střední školy, ochotu ředitelů, učitelů a studentů aplikovat a využít koučování ve svém každodenním životě, zmapovat nejčastější problémy na školách, dosavadní obvyklé způsoby jejich řešení, posoudit možnost změny rutinního přístupu zavedením resp. seznámením se s možnostmi koučinku a uvědomit si celkovou připravenost českého školství rozvíjet se implementováním metod ověřených zahraničními zkušenostmi, v souladu se současnými trendy vývoje vyspělých zemí.
Zkušenosti a subjektivní vnímání z realizice projektu:
1. Nabídka předložená jednotlivým školám nebyla školami využita v celém rozsahu. Školy většinou „umožnily“ koučování třídních kolektivů, bohužel, v řadě případů bez třídního učitele. V jednom případě sama škola požádala o možnost uspořádat na téma koučování seminář pro skupinu zájemců z řad pedagogického sboru.
2. Překvapivě malé procento učitelů (a žádný ředitel) využilo možnost řešit se zkušeným koučem konkrétní pracovní či osobní téma, a tak mít možnost pochopit princip i přínos koučinku na základě osobní zkušenosti.
3. Studentům v některých případech nebyl projekt představen odpovídající formou, byli postaveni před hotovou věc, bez možnosti seznámit se záměrem projektu. Přitom základním principem úspěšnosti koučovacího procesu je pozitivní přístup klientů, týmů, vedení firmy. Zkušenosti jen potvrdily převládající direktivní způsob komunikace na školách mezi ředitelem a učiteli, učiteli a studenty, i problémy s komunikací v jednotlivých skupinách.
4. Studenti v kontaktu s kouči hodnotili největší přínos, že jim někdo skutečně naslouchal, že někoho opravdu zajímaly jejich problémy, a že vůbec měli možnost o situaci mluvit. Někteří oceňovali, že v rámci diskuze víc porozuměli sami sobě, jiní našli víc tolerance ke spolužákům.
To aby podobná situace nastala i mezi třídou a učitelem, je dáno ochotou třídy s učitelem mluvit, jejich zkušenostmi s dosavadním přístupem učitele a důvěrou obou stran v úspěšnost procesu. Na to byl čas pilotního projektu příliš krátký, protože samotná příprava týmu na efektivní týmové koučování, by vyžadovala více sezení. Obecně by ale možnost vést facilitovanou diskuzi s některými pedagogy studenti uvítali.
5. Témata, která jednotlivé školy chtěly řešit, jsou si ve většině podobná. Proto lze předpokládat, že tomu tak bude na více školách a že jde o témata momentálně aktuální na středních školách obecně: téma autority, motivace, vyhoření (nezájmu), konfliktu a to jak ve skupině učitelů, tak i studentů. Přesně to jsou ale témata, která právě koučování může a umí řešit, a která se vyskytují ve většině firem, nejen na středních školách.
Pilotní projekt Ježek v kleci prokázal, že koučování má na středních školách svoje místo, že může podstatně ovlivnit práci na škole, pomoci pedagogům nastartovat znovu motivaci, osvojit si efektivní nástroje práce se skupinou, studentům může ukázat, jak vést efektivní komunikaci a pracovat s konflikty ve světě dospělých a zodpovědných lidí, jak si stanovovat cíle a hledat řešení.
Zároveň ale prokázal, že zavést koučování do škol úspěšně je reálné jen za určitých podmínek:
1. S metodou musí být obeznámen ředitel školy, jeho zkušenost, přístup a důvěra v metodu pak ovlivňuje ochotu a připravenost týmu pedagogů se s koučováním seznámit a aplikovat ho do svojí praxe.
2. K tomu je nezbytné umět komunikovat principy, efekt a výhody koučinku
3. Co nejvíce by měl být dodržen princip dobrovolnosti, alespoň na úrovni úvodního představení koučinku.
4. Vhodné by bylo nejprve umožnit seznámení s metodou formou workshopu, umožnit širší diskuzi a pak postupovat po dvou úrovních a) zprostředkovat koučování jako možný nástroj řízení učitelům, b) aplikovat týmové koučování pedagogického sboru jako možnost nastavení cílů a odstartování změn
5. Studenti by měli být až třetím článkem, který koučování začne využívat/poznávat. Bez toho aby vedení a sbor školy přijalo ve většině koučování jako efektivní metodu, nemá smysl s ní za studenty přicházet. (Individuálně je samozřejmě koučování vhodné pro každého, ale to není smyslem projektu).
Závěry pilotního projektu budou předloženy Ministerstvu školství a dalším institucím, které by mohly mít zájem podpořit zlepšení atmosféry na českých školách, využít potenciál učitelů i studentů a umožnit jim uplatnit se ve společnosti. Koučování je nejen o vidění šancí, ale i o přijímání zodpovědnosti. A naší zodpovědností vůči našim dětem je vidět jejich šance a pomoci jim připravit se na budoucnost. Nakonec budou to právě oni, kdo bude jednou svými znalostmi, schopnostmi a postoji rozhodovat o kvalitě života celé společnosti včetně naší generace-generace svých rodičů.
